:::::::::::: PC a JAVA hry ::::::::::::

Bohužel nejde ovládat Legacy a pouze jenom Neznělo to marně: pět různých období, hromada lodí k ovládání, velkolepý příběh to vše spojující a zkušený distributor v zádech. Jenže tahle nová hra ze světa Star Treku... je taková divná. Má cenu jít kapitánovat do Legacy? Existuje složený snímek mlhoviny Tarantule o rozlišení miliónů pixelů, má přes 200 megabajtů a dívat se do něj je opravdu zážitek. Člověk cítí úžas i bázeň z prostoru, který se vymyká pozemským měřítkům a lidskému chápání vůbec. Star Trek komunikuje skrze uměleckou licenci něco podobného – strach i nadšení z neznáma. Jsem mladá generace a tak znám fenomén Star Treku především skrze ''jeho'' Novou generaci, v čele s diplomaticky založeným kapitánem Picardem. Picardův seriálový předchůdce James T. Kirk byl ovšem jiný kalibr a problémy neváhal řešit v první řadě fázery nebo fotonovými torpédy. Kde Picard přemýšlel hlavou, Kirk se nechal vést instinktem a... rozkrokem. Dnes tu sice nekádrujeme kapitány, ale pokud si Star Trek Legacy vybírá nějakou cestu, je to cesta Kirkova. Autoři navazují na fanoušky oblíbeného Bridge Commandera, ale úvod zasazují do dvaadvacátého století, tedy velice rané éry trekovského univerza. Cochrane už se stihnul odpálit do warpu, naše civilizace dostala možnost poznat své ušaté kosmické sousedy a vy, jakožto sci-fi pozitivní hráč, přebíráte velení na můstku původní Enterprise s kódovým označením NX-01. A kdyby to snad někomu bylo málo, tak touhle rachotinou celá legrace teprve začíná. Scénář hry svádí dohromady všechny legendární lodě z různých období / sérií a skáče v čase jako tribl kopuluje (já vím, já vím, jsou asexuální, klid). To je určitě splněný sen (to kopulování? pozn. šotek) většiny trekkies, jenže tím důvody k radosti končí. Být libovolným kapitánem ve Star Trek Legacy je totiž pochybná čest. 50%